Normální sobota

Malý report o tom, jak takový normální den u nás může vypadat. Tatínka máme v práci, Takže jsem s dětmi sama doma.
Kamarádka se ptala:" To všechno se stalo dneska?".
Já:"Jo, je to vážně popravdě. Nestihla jsem si na všechno vzpomenout."
Kamarádka:" A to je teprve pět hodin. :-/"
Já: "To je ještě v pohodě. Vstávali před sedmou a usnou někdy před desátou. Kafe jsem si dala. Jdu hledat tu čokoládu.".


Další kamarádka, co je zrovna u našich, se divila, jak ještě do toho stíhám telefonovat se svou mamkou. Do toho jsem ještě zkoukla video k flashmobu ke Dni tance.




Hnědý flek v chodbě na podlaze není hovno, ale čokoláda ( i když nevím odkud).
Flek na gauči a koberci nejsou zvratky, ale tvaroh z koláčku (stejně to i po drhnutí bude smrdět stejně).
Loužičky v kuchyni a před koupelnou nejsou moč, ale rozlitý čaj (je vidět že schopnost šplhat do výšek má už i synek).
Papírky na podlaze v pokojíku nejsou roztrhaná kniha z knihovny (uf, ještě je šance, že ji najdu v pořádku s minimem nových graffiti), ale pexeso, všechny pexesa dohromady. Jejich třídění mám jako bonus,kdybych se po nocích nudila.
Poučení. Vytřít dřív než budu věšet prádlo. Čistě vyprané povlečení peru znovu. Děti jím totiž vytřely podlahu za mě.
Klika od koupelny má patinu z Nivei a ovladač od oleje z opékaných brambor v pekáči (vysypaný pod balkónovými dveřmi).
Vysávala jsem dnes zatím jen 3x.
Na čistě povlečené posteli je šlápota od gumáků.
Dcerka má vyrážku v obličeji. Měla potřebu se nalíčit jako Elsa.
Wc je zabarikádované. Dcerka se tam rozhodla odstěhovat všechny své věci.
Synek se polil od hlavy k patě kakaem, 2x a ihned žádal změnu oděvu a okamžité odstranění fleků. Jasně, umím kouzlit.
Řvala jsem asi stokrát, brečela jednou (když synek vytopil kuchyň a rozházel špinavé a mastné nádobí ze dřezu, po všem výše).
Když jsem odpoledne na deset minut usnula na gauči (jo, byli celých deset minut bez dozoru), někdo mi zauzlil vlasy tak šikovně, že v pondělí asi budu muset skočit ke kadeřnici pod barákem na stříhání.
 
Takový běžný den doma, když manžel slouží. Kdybych mohla, dám si panáka. Občas chápu, jak se z matek na mateřské mohou stát alkoholičky. Nicméně ty zlatíčka miluju stále. Že jo?
Pustím krtečka a dlabu na doporučení, jak by se děti neměly dívat na Tv víc jak 20-30 minut denně max ( ideálně vůbec, že).
Synek právě dostal průjem, takže i toho hovna na opdlaze se možná dočkám.
Kdybych se tomu neuměla zasmát, tenhle status nenapíšu.
Ale ono je vážně super mít děti!!!!!