Rekonvalescenční deníček 7, vánoční drama, adventní výzva

Letošní Vánoce pro mě zrovna nebyly nejklidnějším obdobím.





Začnu tou dramatickou částí. 23.12. jsem musela nacvičit do nemocnice a akutně se dělala laparoskopická operace. Vůbec by mě nenapadlo, jak běžná kontrola u lékaře skončí. Málem mě ani nepustil domů pro věci. Musela jsem okamžitě sehnat manžela z práce, zaúkolovat strejdu a babičku s hlídáním a po třetí odpoledne už fičela na operační sál. Probrala jsem se jen na chvíli večer, kdy jsem slabě zaregistrovala, že mi manžel říká, že to vypadá dobře. Probrala jsem se v pět ráno 24.12. a už nemohla usnout. Hrozně jsem chtěla domů. Pustila jsem si v tv pohádku a snažila jsem myslet na to, že to bude dobrý a že mě snad pustí do večeře domů. Manžel si mě odvezl k obědu a já trávila další 3 dny na gauči. Teď už chodím, ale když chce malá hopa, tak dá práci jí vysvětlit, že maminka teď nemůže. Svědí mě stehy, to znamená, že rána se hojí dobře. V pondělí mě čeká další kontrola, tak uvidíme, jestli to bude v pořádku, nebo budu muset do nemocnice znovu. Budu věřit v to dobré. To je jedno z mých předsevzetí. Myslet pozitivněji.

Adventní výzva

V příspěvku Můj Advent jsem psala, co jsem z výzvy stihla. Sem přidám čas pro plank pozici. 1:15 a 1:30. No není to nic moc, ale pro mě úspěch. Ani nevím, jestli jsem dohromady dala těch 7 dní bez sladkého. Myslím, že jich bylo 6, takže mi to o chlup uniklo. Můj zdravotní stav mi nedovolil zkusit workout od Zuzky Light a mrzí mě, že ani kliky. Doufala jsem, že bych mohla dát tu stovku, ale nedostala jsem přes 30. Holt počkám, až budu zdravá. Supersnídani jsem splnit stihla. Udělala jsem si rýžovou kaši se skořicí, medem a vlašskými ořechy. Bylo to docela dobrý. Asi ji zařadím běžně do jídelníčku. Mám pár dalších fotek andělíčků, co jsem vyráběla z drátku a korálků. Až budu doma, dám další fotky na blog.

Ještě musím zkontrolovat, jak si vedu ve výzvě Zdravě z mého stolu. No, jestli mi něco chybí, tak už to nejspíš nestihnu, protože nejsem doma. Proto doma ani nemáme dozdobený stromeček. Má jen na špici andělíčka pro štěstí.

Koukali jste na pohádky, i na ty nové? Jak se vám letos líbily? Mě se trochu víc líbily ty loňské.

    

Rekonvalescenční deníček 7

Mám za sebou první 4 rehabilitace. Dost to pomáhá. Fyzioterapeutka vše dělá člověku na míru, takže cvičení je maximálně efektivní. Ukazuje mi jak mám co dělat a kontroluje správné provedení. Díky tomu vím, co jsem dělala ve cvičení za chyby, kde si můžu dovolit víc, kdy přidat něco nového nebo zvýšit náročnost. Do schodů jsem už schopná jít střídavě bez kulhání. Po rovině to na mě není skoro poznat. Ze schodů to střídavě zvládnu, ale jistím se zábradlím. V autě máme celkem tuhou spojku a tak cítím, že noha ještě není dost silná a plně spolehlivá. Řídit zvládnu zatím max 30 minut. pak už mám strach. Navíc nejsem moc vyježděný řidič. Chce to dlouhodobý trénink a míň strachu.
Co se mi nedaří, je dávat si pozor na to, aby mi nekřupalo v kolenou. Fyzioterapeutka mě upozornila, že to ničí klouby a ať na to myslím a nedělám to. Jenže já nevím kdy a při jakém pohybu mi v kolenou křupne nebo ne, takže se to vychytává dost blbě. Taky si musím dávat pozor na propnutí kolenou. Propínám je moc. Za zdravou mez. No, tu operovanou nohu teď propnu správně, tak musím zase myslet na tu zdravou.




Doufám, že se vám daří dobře a že konec roku bude pro vás klidný a pohodový!