Gravinest 25

Můj trénink pánevního dna s epi-nem k porodu - prevence poškození hráze

Jak připravit pánevní dno k porodu? Příroda, hormony, průběh těhotenství a porodu si sice poradí sami, ale i tak můžete pro sebe a miminko a příjemnější porod udělat mnoho samy. Můžete si přečíst jak a co dělám já.  Třeba to někomu taky pomůže. :-)


Při poslední kontrole u gynekologa mě mile překvapila sestřička, která se mě zeptala, jestli jsem neuvažovala, že bych někdy o svých zkušenostech s těhotenstvími a porody nechtěla přednášet. Napadlo mě to a teší mě, že mé rady někomu opravdu pomáhají. O bezbolestném porodu a intuitivní kresbě jsem si poprvé vyzkoušela přednášet na našem mini festivalu v rámci světového Týdne respektu k porodu. Zatím radím kamarádkám a známým většinou po facebooku, telefonu a hlavně s tím začínám formou tohoto blogu. Budu ráda, najde-li si své čtenáře a bude pomáhat.

Trocha anatomie a fyziologie 

Mohla bych přepsat, co se píše v anatomických knihách, atlasech, fyziologiích a na netu. Opisovala bych jen to, co je známé. Pro lepší přehled stavby a fungování pánevního dna vám sem dávám pár odkazů, kde je vše hezky popsáno (prostě sem dávám pár prvních odkazů, na které jsem na toto téma narazila a přijdou mi v pořádku):

Anatomie malé pánve
Anatomie porodních cest
Porodní cesty

ženský reprodukční systém, video v angličtině

těhotenství, vývoj, porod - stručné video, trochu moc rychlé, divoké a trhlé, ale shrnuje hezky v rychlosti, co pro začátek stačí.

Určitě si na internetu najdete podrobněji popsaný celý ženský reprodukční systém, vývoj plodu, změny v těle matky, fyziologický porod i komplikace. Já se chci teď zaměřit na to, co může pomoci pánevnímu dnu k šetrnějšímu a příjemnějšímu porodu na základě vlastních zkušeností. Určitě budete mít vlastní nápady, tipy nebo otázky, takže neváhejte použít komentáře.

Cvičení

   Na každého sedí něco jiného a záleží v jaké jste kondici na začátku těhotenství i jeho průběhu. Jak jste zvyklí cvičit a co nebo nedělat nic. Já první těhotenství cvičila, ale ne tak moc. Ještě v prvním trimestru jsem trochu běhala, jezdila na kole a protahovala se. Pak už spíš jen procházky. Druhé těhotenství jsem cvičila na své poměry dost. Cvičila jsem už se zaměřením pro těhotné. Protože jsem se předtím snažila shodit, navázala jsem fitness cvičením  pro těhotné se Summer Sanders. Do toho jsem začala v druhé polovině přidávat jógu. Ze začátku jsem ještě občas cvičila i pilates.
   Jógu si pro těhotné nemůžu vynachválit. Přizpůsobuje se postupujícímu těhotenství, změnám, vašim schopnostem a dá se s ní začít kdykoliv. Stačí jen zvolit tu správnou variantu, co vám vyhovuje. To ale musíte zkoušet sami než narazíte na to pravé pro vás. Jóga pomůže i s tréninkem dýchání pro porod. Uvolní tělo i mysl. Já si v posledním trimestru oblíbila krátká videa desetiminutové jógy - příklad zde. Prohlédněte i předešlé gravinesty. Bohužel toto těhotenství necvičím vůbec. Péče o rodinu a taky běhání kolem koupě bytu, rekonstrukce a stěhování a další součástí života mě zaměstnávaly tolik, že na samotné cvičení už nezbýval čas nebo hlavně energie. Důležitý uvolňující krok bylo si to přestat vyčítat a hystericky se o to pokoušet. Když to teď nejde, tak nejde. Hlavní je být v pohodě a nepřidělávat si zbytečné stresy.
   Ženy si chválí i další cvičení. Třeba podle Mojžíšové, Kegelovy cviky. Samozřejmě odborné vedení od fyzioterapeuta není k zahození, ale ne každý má toho svého a chodí k němu často jako nakupovat. Kdysi jsem Mojžíšovou a Kegelovy cviky asi zkoušela cíleně, ale už si to moc nepamatuji, takže osobní zkušenost mám minimální. Co vy?

Masáž hráze

Další z doporučovaných postupů. Tím nic rozhodně nepokazíte. Masírujte, je-li vám to příjemné a používejte k tomu olejíčky speciálně určené pro masáž hráze. Na netu narazíte na mnoho tipů na techniky, obrázky a videa. Já to první dvě těhotenství zkoušela, ale nějak mě to nechytlo a nedělala jsem to pravidelně. Některým ženám to stačilo, aby se epiziotomii (nástřihu hráze) vyhnuly.

Balónek

   Co mě osobně při porodech pomohlo nejvíce je trénink s EPI-NEM (obdoba je Aniball a možná dnes na trhu bude více značek). Jde o balónek, který je napojen na hadičku a ta na pumpičku s ventilem, jejímž stlačováním balónek nafukujete a otevřením ventilu zase vyfouknete. Na stránkách obou firem najdete obrázky, podrobné popisy, návody na použití i rady pro trénování pánevního dna. Kromě pomoci k porodu ve smyslu uvolnění dna a jeho vyšší poddajnosti tak, aby hlavička (která je na miminku nejobjemnější) a tělíčko miminka hladce prošly ven bez poškození porodních cest matky, tím lze trénovat i "pevnost" a posílení dna. Zvýšení tonu a práce svalů, prevence inkontinence. O inkontinenci nikdo nerad mluví, ale u žen je to po porodu nepříjemná komplikace, která může být přechodná i trvalá. Nakonec ani nelze pominout příjemnější sexuální prožitek pro vás i partnera.
   Důležitá je samozřejmě správná, bezpečná a šetrná manipulace. Dodržování hygieny. Nikdy nedělejte nic, co by výrobce nedoporučoval. Nikdy nepřepínejte sebe ani přístroj. Postupujte raději pomalu, nikam nespěchejte. Jako cokoliv v životě není bez rizika, tak ani používání balónku, takže žádné vylomeniny. Přivodit si zranění vám k ničemu nebude.
  
Trénink je vhodné začít 6 týdnů před termínem porodu. Tak jsem vždy začínala já.

   Nyní konkrétně, jak jsem používala a používám epi-no já:

Jak často a kolik času: Trénink se doporučuje 1-2x denně. 2x denně jsem to mohla dělat v prvním těhotenství. U druhého jsem měla klidnou a soukromou chvilku sama pro sebe jen večer a nyní jsem ráda, když si v noci čas najdu. Cvičení má efekt, dělá-li se pravidelně, ale zase platí, nestresujte se tím, že musíte cvičit! Mě to teď občas nevyjde a žíly mi to netrhá. Snažím se nemít delší pauzu než dva dny. Vždy pak po pauze začínám na obvodu o nafouknutí méně než posledně a postupně přidávám. Nikam nespěchat! Nikdo se přeci nechce poranit. Na cvičení mi stačí 15-25 minut. Tak aby to mělo efekt, nespěchám na sebe. Snažím se vše dělat v klidu, pomalu a bezpečně.
Trénuji vždy po sprchování, abych byla čistá.
Co si nachystat: Nachystám si si ručník. Rozložím jej na gauči nebo na posteli. Vytáhnu z krabice obal s epi-nem, vedle položím měřící cedulku, desinfekční čtverečky (jednorázové a sólo balené, koupíte je v lékárně), lubrikační gel (neparfémovaný bez jakýchkoli přídavků a chutí, jen neutrální, ev. desinfekční, opět jsem zakoupila v lékárně), epi-no.
Polohování: Najdu si pohodlnou polohu. Poloha- tohle můžete využít k tomu, abyste si našly pro sebe vhodnou polohu pro porod. Nacvičíte si to, nastavíte se na tuto polohu a při porodu jako když najdete. Pokud víte, kde budete rodit, tak se můžete včas připravit. Já třeba vím, že budu rodit v porodnici, že poloha ve které skončím asi bude polosed-pololeh, takže v této poloze i nacvičuji. Dříve jsem zkoušela i klek a dřep, ale moc mi to nevyhovovalo, proto jsem se vrátila ke "klasické porodnicové poloze". Každý to má jinak. Záleží na vás, co vám vyhovuje. Já do toho započítávám i prostředí, ve kterém hodlám rodit. Na to také myslete a v rámci tréninku zapojte (práce s vizualizací).
Proces nacvičování: Když jsem napolohovaná, vytáhnu epi-no z obalu. Prozkouším, že je vše funkční. Nafouknu pumpičku, povolím ventilek a zatáhnu ho po vyfouknutí. Dobře se vždy ujistěte v jaké máte poloze ventilek. Na špičku balónku aplikuji lubrikační gel. V jedné ruce držím balónek u krčku, ve druhé pumpičku s ventilkem připravená buď nafouknout nebo rychle povolit dle potřeby. Balónek držím u krčku proto, že si tím pomáhám jej zasouvat dovnitř, zadržovat aby nevyjel rychle a nečekaně ven nebo povytahovat jej ven dle potřeby. Balónek pomalu zasunu vaginálně. Ne celý. Krček držím jednou rukou stále u vaginálního vchodu. Musíte dávat pozor, aby balónek nezajel příliš hluboko. Začínám nafukovat. Vždy si počítám kolikrát jsem nafoukla. Časem budete díky tomu vědět, na jakém jste asi objemu. Pokud si to nepamatujete, vždy si zapište na kolika nafouknutích jste skončily a tak příště začněte. Nespěchejte na sebe. Nestresujte se tím, jestli jste nafoukly dost, jestli děláte dostatečné pokroky, dost rychle nebo pomalu. Každý má tkáně poddajné jinak a i u jedné ženy je každé těhotenství jiné. Většinou s každým dalším těhotenstvím to jde trochu rychleji, ale jak říkám, každý je jiný. Poslouchejte své tělo. S každým tréninkem přidáte jedno až dvě nafouknutí. Čím víc se blížíte finálnímu objemu, tím se počet nafouknutí a zvětšování rozsahu zpomaluje. Ke konci každý milimetr je náročný jako zpočátku centimetry.
Když mám nafouknuto na první objem, zkusím si lehce pocvičit se svaly. Prostě se snažím prostředí přizpůsobit objemu, který tudy bude procházet. Na balónek lehce zatlačit a povolit než jej začnu vytlačovat ven.  Můžu si pomoci i rukou, co drží krček, pokud balónek nevyjíždí ven, ale nikdy za něj netahejte! Nic nikdy nedělejte násilím! Napoprvé nafoukněte třeba dvakrát, pocvičte, vytlačte, vyfoukněte a znovu. Dofukujte postupně. Při vyšších objemech dofuju opravdu pomalu, dělám pauzy. Připomínám, že nafukuji balónek už zavedený vaginálně. Počet opakování, kdy zavedu balónek, nafouknu a vytlačím jsem tentokrát ustálila na tři (stačí i dva, víc není potřeba, nic se nemá přehánět, takže dno zase nepřemáhejte). Vzhledem k tomu, že mi celé cvičení trvá čtvrt až půl hodiny, tak je vám jasné, že celý proces je velmi jemný a pomalý. Při vytlačování balónku ven obzvlášť. Nikdy jej rychle nevyplknu ven. Tlačím a povoluji svaly postupně a pomáhám si v případě potřeby rukou, co balónek jistí. Vnímejte celé dno, svaly kůži a ostatní tkáně. Myslete na to, jak se vše uvolňuje nebo stlačuje. Pracujte se sebou. V případě, že miminko reaguje také a přidá se s tělocvikem, uklidněte jej svým hlasem, pohlazením, zpěvem, poproste jej o spolupráci, trpělivost a klid... Při vytlačování tlačím rukou na krčku trochu proti směru proto, aby balónek nevyjel moc rychle a nedošlo k poškození hráze, aby tkáně měly čas se přizpůsobit a rozvolnit. V úplném finále balónek přeci jen vyjede/cukne a nejširší lem cítíte, ale nelekejte se. Vydechněte a uvolněte se. Nesmí to bolet! Pokud tlak co cítíte je moc velký, bojíte se, bolí to, tak okamžitě povolte ventilek!, který já mám neustále ve druhé ruce, kterou přifukuji nebo povoluji epi-no. Když je balónek venku, vyfouknu ho a zopakuji celý proces. V případě potřeby dokápnu před aplikací lubrikační gel. Nikdy necvičte nasucho, ať se neodřete a nepoškodíte. Znovu postupně balónek nafukuji, počítám počet nafouknutí a jedno přidám. Opakuji celkem 3x. To bohatě stačí. Po poslední sérii porovnám balónek s měřící šablonou, abych orientačně zjistila na jakém jsem aktuálně objemu. Ev. zapíšu počet nafouknutí. Na tom počtu začnu další den (nebo o jedno méně), takže další trénink se dostanu o jedno, max dvě stlačení dál. Nyní mám týden do termínu porodu a jsem na objemu 31 cm, což je u mě 28-30 celých stlačení pumpičky. Záleží, jak moc pumpičku mačkáte. Tréninkem si to vychytáte. Někdy to nejde tak dobře, tak stlačím třeba jen do půlky(prostě jen o chlup) a nemačkám pumpičku až nadoraz.
Čištění: Po celém procesu balónek vyfouknu tak na objem hrušky a jdu jej opláchnout. Jen část balónku po krček. Voda nesmí zatéct dovnitř. Oplachuju jej v teplé až horké vodě. Dříve jsem použila i desinfekční mýdlo v pumpičce, ale vzhledem k následné desinfekci teď používám jen čistou vodu. Osuším do čistého ručníku, co používám jen pro epi-no (nebo plátno nebo něco jiného čistého, co nepouští chlupy). Pak si vybalím desinfekční polštářek a opatrně balónek od špičky (rotačním točivým pohybem jako po spirále) dolů otřu. Otřu pak i hadičku a ventilek s pumpičkou. Dovyfouknu balónek a ventilek dám do polohy zavřeno. Sroluji do čistého pouzdra. Na hygieně své a přístroje si dávám fakt záležet. Vzhledem k tomu, že těhotné bývají na různé infekce (zejména vaginální) náchylnější a je léto a vůbec, nechci nic ponechat náhodě. Prostě jsem opatrná a vy buďte také.
U celého procesu taky máte možnost trénovat s dechem. Uvolnění je vždy větší při výdechu. Zkoušejte kombinovat a hledat svůj rytmus dechu a tlačení a celkově celého procesu porodu. Kromě dechu můžete zkusit i zpěv nebo cokoliv dalšího, co cítíte, že vám a miminku pomáhá, aby nakonec porod proběhl pro vás oba/obě příjemně.

Uf, hotovo.

I kdyby to bylo to jediné v přípravě na porod, je to asi tak to nejlepší, co jsem pro pohodlnější porod mohla udělat. Poprvé mě to zachránilo před císařským řezem (trochu si vyčítám, že jsem se o tom tehdy styděla gynekologovi říct, protože jsem se mohla vyhnout i nástřihu). Podruhé to bylo bez nástřihu a v klidu. Děti vyjely ven vždy jako po másle. Poprvé jsem neuměla ještě pracovat s první dobou porodní a kontrakcemi, ale samotný porod dcerky byl, jak jsem si u toho i v duchu říkala, jako nácvik s epinem. Podruhé už byl celý porod v pořádku a jak jsem chtěla. Věděla jsem, co a jak mám dělat. Byla jsem schopná se dobře sladit se svým tělem, dechem, kontrakcemi a miminkem. To se docela hodí, ne? :-)

Má výbava: