Gravinest 6

Příspěvky k výzvě, jídlo, šperky...ale nebojte, na gravinest jsem nezapomněla. Jen teď asi není moc o čem psát. Bohužel. Nachlazení stále trvá.

                            



Už mě to fakt nebaví. Cítím se jako máslo před roztečením. Když je ráno krásně, sluníčko svítí, ptáci cvrlikají a vše kolem kvete a hezky svěže se zelená, mám chuť popadnout malou a vyrazit do lesa na túru (Škoda, že jí zatím procházky moc nebaví. Lepší je se rýpat v hlíně na dvorku.). Pak se snažím nadechnout, vysmrkat a jsem ráda, že se doplahočím o patro níž a zvládnu nachystat snídani. Po ní bych nejraději znovu ulehla do postele. Mám pocit, že dcerka spí stále méně a méně...nebo já jsem unavenější...

Jsem na sebe hrozně naštvaná. Sice v příspěvcích o jídle jsou víceméně nezávadné věci, ale jak jsem bez šťávy, sáhnu po sladkém. Nebudu zapírat a svou slabost přiznám. Pyšná na to vůbec nejsem a fotit sladkosti a zákusky nebudu, že.

My měly banán, jablko, hrozny, pomeranč a kedlubnu.

Dneska je mi líp, tak to moc nechci zakřiknout, protože před pár dny to taky tak bylo a na druhý den jsem byla zase vyřízená. Momentálně (dnes dopoledne) do sebe s dcerkou soukáme ovocnou misku, tak se snad s mlsáním dneska udržím. Kéž by. Je to pro mě fakt boj. Jakmile necvičím, tak se ty chutě a neřesti zvládají daleko hůř. Čím jsem akčnější, tím se mi víc daří zlepšovat svůj životní styl. Jakmile onemocním nebo něco zarazí mé aktivity, jde to všechno rapidně dolů. Máte to taky tak?

Těhotenství už se "rozjelo naplno". Strašně rychle mi vyrostlo břicho do rozměrů pomalu předporodních. Jsem zvědavá, jak budu vypadat na konci. :-O Snažím se najít novou rovnováhu těla, cvičit cviky na bolavá záda vhodné pro těhotné, provádět dechová cvičení. Ta jsou pro mě nutností, protože občas mám pocit, že nemůžu dodechnout. Je to tím, jak mi rychle bříško vyrostlo a tělo se ještě nestihlo úplně adaptovat na nové podmínky, což nachlazení trochu komplikuje. Jak rostou prsa, musím myslet na to, abych se nehrbila. Kdo byl zvyklý na své dvě lentilky pod kobercem, tak určitě bude souhlasit, že změna minimálně o dvě velikosti z ničeho je pro hrudní páteř docela záhul. Co si užívám je mrňousovo kopání. Vždy mě uklidní když se hemzá. Říkám si pak, že přeci jen musí být v pořádku. Zítra nás čeká prenatální echokardiografie na dětské kardiologii, ale už na genetice bylo vidět, že je srdíčko v pořádku, takže konečně jedno vyšetření, které mě snad nebude stresovat (no, stejně jsem vždycky před každým vyšetřením trochu nervózní). Ani by nebylo potřeba, ale mám to napsáno v "těhotenském plánu", takže to prostě splním.



Nevydržela jsem to a odpoledne si zacvičila prenatal workout 2 od Summer Sanders. Bylo mi od snídaně dobře, takže jsem si řekla, že to zkusím v piánko tempu. Už jsem psala, že mi rychle vyrostlo břicho a protože jsem několik dní necvičila, tak to byl ze začátku šok, než jsem našla rovnováhu. Cvičila jsem v úplně jiném těle! Asi nejvíc jsem vrávorala u úvodních protahovacích výpadů. Samozřejmě si musím dávat pozor, abych nepadala, což se nestalo. Pak už to šlo dobře.  Dnešní sportovní aktivity jsem doplnila procházkou s dcerkou po dešti. Taky máte takové aprílové počasí?My se naštěstí trefily do intervalu mezi deštěm. Krásně nás to osvěžilo a malá tak celkem rychle usnula, takže konečně můžu dopsat tento příspěvek. :-)


Přeji vám hezký večer!