Gravinest 4

Zápis do školky, genetika, balení a cestování

Mám za sebou rušný týden. Na cvičení došlo asi po pěti dnech až dnes, ale neválela jsem se.
                             

 

Chození a MŠ

S dcerkou jsem toho nachodila docela dost několikrát do města a zpátky a další procházky. Všude jsem se snažila chodit pěšky. Byly zápisy do mateřských školek, takže jsme to šli zkusit. Uvidíme, jestli nás vezmou. Máme problém, že trvalé bydliště je jiné něž to, kde se hlásíme do školky. Vzhledem k tomu, že budu ještě doma, tak se zase tolik nestane, jestli dcerku nevezmou. Byla by to ale pomoc, když budeme mít další mimčo a já na vše budu sama. Dcerka sama do školky moc chce. Vždy když jdeme kolem, tak visí na plotě e nemůžu ji odtud dostat. No jo, už se nudí, chce za dětmi. :-)

                            

Genetické vyšetření

Největší stres bylo páteční vyšetření na genetice. Věnovali se mi asi hodinu. Líbil se mi jejich přístup. Je ale fakt, že tam nemají akutní provoz a tak se to třeba s ambulancemi v nemocnici nedá srovnávat. Pan doktor se mnou dělal dlouhý pohovor. Prošli jsme spolu všechny výsledky. Z prvního trimestru i ten špatný triple test. Mnohdy záleží na interpretaci výsledků, kalibraci laboratoře, to že vám testy dělají na různých místech a spousta dalších věcí. Nicméně i když byl prvotrimestrální screening v pořádku, nemůže hodit velmi špatný výsledek AFP (triple testu) hodit za hlavu. Riziko Downova syndromu mu vyšlo až 1:30, což hodně. Udělali jsme rodokmen rodiny se zdravotní anamnézou. Podle něj není důvod mít obavy, že bychom nějaké vrozené vady dědili. Potom mi lékař udělal podrobný ultrazvuk, kde se těhotenství jeví jako normální. Kdybych neměla první vyšetření v pořádku, čekala by mě amniocentéza (odběr plodové vody) hned. Kdybych měla jen prvotrimestrální screening a současný ultrazvuk, neměl by důvod si myslet, že je něco špatně. Teď si vyberte, že. Pan doktor mě nechtěl trápit hned (neměla bych zajištěný klidový režim na lůžku) a tak mi ještě udělali jako poslední pokus odběry krve na tzv. "zkřížený test". Kombinují se v něm některé složky z prvotrimestrálního screeningu a některé z triple testu. Tento týden budu čekat na telefonát. Bude-li vše v pořádku, všichni si oddychneme a triple test by se tak mohl označit za falešně pozitivní (uvádí se, že tak dopadá 5% testů a někde jsem četla že možná může být až 15%) a pokud ne, čeká mě amniocentéza. No, modlím se za dobré výsledky. Taky si říkám, že co to změní? V druhé polovině těhotenství na nějaké ukončení stejně nepůjdu. Mrňousek je živý a nemá vadu neslučitelnou se životem. Teď už je na to pozdě. Proto je v dnešní době snaha cílit screeningy vad na první trimestr, kdy to je hlavně pro matku méně rizikové, pokud je nějaký zásadní problém. My miminko moc chceme a prcka se těšíme. Jedno milé zjištění je, že to bude kluk. :-)

                                 

Balení a cestování

Rodiče mám až na druhé straně státu a tak se za nimi bohužel nedostaneme tak často, ale když už tam jedeme, jsem ráda, pokud setrváme déle než jeden týden. Tentokrát nám to vyšlo na celý měsíc. Bohužel bez manžela, ten dorazí jen o volný víkend a pak aby nás zase odvezl. Asi si dovedete představit ten výbuch, co u nás doma byl tak 2-3 dny před odjezdem. Myslela jsem, že ty krámy nedobalím. Balit se ke druhé babičce (necelé 2 hod od nás) na víkend je otázka pár minut, ale na měsíc si chcete zabalit skoro všechno. Jen oblečení a hračky nestačí. Nezapomněla jsem věci ke cvičení a až dneska jsem si s gustem zacvičila svůj workout 2 od Summer. Už mi to chybělo. Pohybu tady budu mít dost. Rodiče bydlí na vesnici ve starém velkém domě, takže oproti malému bytu je všechno najednou hrozně daleko a ani nespočítám, kolikrát denně lítám do schodů. Těším se na procházky po lese, polích a že malou zaměstnám "hraním si" na zahrádce. :-)
Po skoro šesti hodinové cestě jsme byli pěkně rozlámaní. Večer jsme odpadli a druhý den si protáhli těla procházkou. Konečně mám pocit jara. Na zahradě vykvetly petrklíče a sasanky a všechno vypadá tak pozitivně a čerstvě. To mám ráda. S malou jsme natrhaly kytičku petrklíčů. Nádherně jemně voní. trochu mi to připomnělo zralé meruňky a broskve. Už se těším na sezónu. :-)
Teď jsem pár dní neměla zrovna ideální stravovací režim, ale momentálně při psaní chroupu mrkev. mamka se taky snaží o změnu životního stylu a tak se nebojím, že bych tu musela jíst bůčky a podobně, i když naši nejedli až tak špatně. Vždycky je doma zásoba zeleniny, ze které se pořád dělají saláty a ke každému obědu nesmí chybět zelenina jak čerstvá, tak tepelně upravená, takže příloha zabere max 1/3 talíře.
Konečně jsem narazila v obchodě na kokosové lupínky. Zatím jsem měla štěstí jen na drť a tu jsem nechtěla. Mám nějaké bio z DM. Snad najdu i něco levnějšího. Jako neřest jsem si dala o víkendu k snídaní šípkovou marmeládu s máslem na bílém rohlíku. Ke caru to bylo luxusní, ale dneska byl už cereální jogurt od Hollandie. Musím se hlídat, protože mě víc začaly honit těhotenské chutě. Mám taky větší hlad, takže je vidět, že se sice má potřeba zvýšila, ale já si musím dát pozor na to, čím vyšší příjem navýším. Bříško mi teď vyrostlo skoro skokem. Naštěstí podle kalhot vidím, že to je břicho a ne i zadek. Jak říká na videu Summer Sanders: "Growing bellies are beautiful, but growing botties are not so good". Rostoucí bříška jsou krásná, ale zadečky nikoliv. :-)