Jak přežít příručky?

Jak přežít příručky?

Co jsem zjistila, že jsem těhotná a musela zůstat doma na neschopence, začala jsem pročítat hromadu rodičovských příruček. Přelouskávám postupně vše, co mi přijde pod ruku. I každý letáček u doktora, v dárkových balíčcích a poště. Taky vám z toho jde tak hlava kolem?




Asi každý by byl rád dokonalým rodičem. Po přečtení různých příruček mám, pocit, že je to věc zcela nemožná a že ať už udělám cokoliv, vždy to bude špatně. Taky se vaše deprese ze špatného rodičovství tak prohloubí s každou další kapitolou, kdy zjistíte, čeho všeho jste už stihli na svém mrňouskovi od narození dopustit a že není šance se dalším chybám vyhnout? S rukama v dlaních zoufale přemýšlíte, jak být alespoň trochu dobrým rodičem? Říkám si: "Co s tím?".

Odpověď je jednoduchá. Vykašlete se na příručky! (Kdyby to bylo tak snadné, že?) Kam se poděla přirozenost, intuice a mateřské instinkty? Zjistila jsem, že když dělám to, co vnitřně cítím jako správné (ač společnost kouká se zdviženým obočím), vyplácí se to nejvíc. Všichni jsme klidnější. Neříkám, že vše klape jako na drátkách a malá jen poslušně poslouchá, ale od té doby, co úzkostně neřeším, co je správně, je náš rodinný život harmoničtější.

Netvrdím, že v příručkách člověk někdy nenajde inspiraci nebo pomoc, když si opravdu nevíte rady, ale je třeba se na některé informace dívat s odstupem a některé přístupy či rady okolí brát s rezervou. I na toto platí, že je selský rozum k nezaplacení.

Přemýšlela jsem, odkud se vzal ten stres kolem správné péče. Myslím, že to bude tlakem společnosti. Ať už vědomým či nevědomým. Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že je to hodnocení a moralizování visící ve vzduchu občas až hmatatelné. Je těžké nenechat se tím strhnout a ovlivnit. Některá pravidla jsou dobrá, jiná plodí zbytečnou úzkost. I když to není vůbec snadné, je jen na nás, jak z toho vybruslit, najít klid a vlastní rovnováhu.

Vím, že nepíšu nic nového a převratného. Jen jsem pocítila potřebu se z těchto pocitů vypsat.

Co jsem četla?

• Jak už jsem psala, všechny možné letáčky, internet
• Těhotenství, od početí k porodu (a další těhotensko-porodnické knihy)
• Něžná náruč rodičů
• Dost dobří rodiče
• Vy a vaše dítě
• Malý tyran
• Líny rodič
• Koncept kontinua
• Několik publikací o vaření pro děti ( líbí se mi ty od Annabel Karmel )

Pokud si vzpomenu či přečtu další publikace, připíši je na seznam.

Co jsem si z toho zatím odnesla pro sebe?

Něžná náruč rodičů je perfektní kniha, která nás s manželem uklidnila, protože díky ní jsme se naučili správně manipulovat s miminkem a získali tak na jistotě po návratu z porodnice. Ke knize bylo i dvd, takže to krásně doplnilo popis a fotky.

Děti potřebují hranice, ale nikdo vás nenaučí tu "zlatou střední cestu" aneb jak vybruslit mezi přílišnou demokracií (až anarchií) a buzerací.

Co vnímám jako největší blbosti?

• Nechat dítě vyřvat. (Tuto metodu jsme zkusili a měla za následek jen větší nervozitu na všech stranách. Už nikdy více.)

• Moc dítě nemazlit, aby se nerozmazlilo. (Samozřejmě nemám na mysli zase druhý extrém.)

• Vysazovat od 1roku na nočník. (Vědomě je dítě schopno teprve začít ovlivňovat svěrače nejdříve od 18měsíců. Mozek zraje ještě několik let.)

• Od novorozeněte ve vlastním pokojíčku. ( V tomhle se mi líbí některé myšlenky z Konceptu kontinua. Miminko má být u matky. Ono se přizpůsobí rytmu a životnímu stylu matky-rodiny a matka v poklidu a přirozeně zvládne naplnit jeho potřeby aniž by to narušovalo běh života. Navíc, nám by se po mimču stýskalo.)

Budu se snažit tento článek průběžně aktualizovat.

Řiďte se sami sebou. Přeji vám poklidný život i s rodinou. :-)