Gravinest 20 - Těhulí stylově

Jak tak koukám na maminkovské časopisy a servery, začínám mít pocit, že co se módy týče, patřím do jiného vesmíru. Proto ten ironický nádech nadpisu.
     

Všechny ty úžasné fotky, rady, tipy na to co nosit. Hm, kouká se na to hezky, ALE...
Pominu teď často vysokou cenu. Přeci jen s mateřskou to na velké módní vyskakování každou sezónu není. Člověku je pak víc líto (zbytečný stres), že má na všem věčně nějaký flek. Ať už na břiše v období těhotenství nebo na hrudníku v období kojení. No, už jsem několikrát měla poblitá i záda a můžete si bezpečnostně dávat plenu, kam chcete...
                           
Móda mě baví, mám ji ráda. Beru ji jako součást umění. Sama jsem kdysi navrhovala. Už jsem se v životě dostala taky do fáze, kdy mám relativně ucelený názor na módu, svůj vkus a představu toho, co je hezké a ladí. Dřív jsem byla jako chameleon a neuměla se rozhodnout, než jsem našla způsob, jak propojit, co mám ráda. Nemám úzce zaměřený styl. Líbí se mi dost věcí, které pro někoho mohou být hodně daleko od sebe. Každý jsme jiný. Jen teď módu tolik neprožívám. Má to co dělat s tím, že vkusná móda se na slony co spolkli vzducholoď, jako jsem teď já, shání dost blbě. Aby bylo jasno, nestěžuju si, jen konstatuji z pozice své současné situace. Ani nehodlám omlouvat svou obezitu, za kterou si můžu sama, se kterou hodlám po porodu šetrně zatočit a která mi v těhotenství v mnoha směrech dost vadí (od zdraví po estetiku).

Chodím po městě, dívám se na lidi a přemýšlím, jak by co na sobě mohli vylepšit, změnit. Nemyslím tím pomlouvačným posměšným způsobem, ale spíš jako pomoc a pro krásu jen tak všem pro radost. Sama chodím jako bezdomáč. Momentálně nosím, do čeho vejdu, na co mám a co u nás ve městě seženu. Jako typická upachtěná matka na rodičovské dovolené mám neupravené vlasy. Jo přiznávám, že se někdy stane, že si uvědomím, že mé vlasy den, dva hřeben neviděly. Děs. Nosím vytahané oblečení. Občas si říkám: "Co bys taky chtěla?!". Jsem skoro pořád doma s dětmi. Věčně pokydaná. To pak vůle pro styl mizí.
                                
Když se stane, že musím mezi lidi (nemyslím tím obligátní nákupy potravin), stojím zoufale před skříní s typickou ženskou lamentací: "Proboha, nemám co na sebe?!". To pak plaším, smutně koukám na pěkné kousky v menších velikostech a sním o době, kdy do nich zase vejdu (jako já fakt chci!).

V poslední době jsem z šatníku několik věcí vytřídila. Pokud se stane pár zázraků, čeká nás v příštím půlroce stěhování, takže zredukovat a protřídit věci je potřeba. I tak jsem ale neodolala a pár zamilovaných kousků jsem s povzdechy ukryla do krabice. Přijde mi to jako velikosti na panenky a to jsem si tehdy, já blbka, myslela, že jsem tlustá. Asi tak jako polovina dalších dam. Kdybych tušila co přijde... Po vichřici v šatníku jsem zjistila, že opravdu nemám v současné velikosti nic na sebe. Těhotenské oblečení z předešlých těhotenství použít nelze. Až na pár triček na doma. Kalhoty jsou mi malé. Přeci jen je rozdíl začínat těhotenství s váhou minimálně o deset kilo menší. Legíny už jsou tak obnošené, že po Xtém pokusu zašít všechny díry a opětovném roztržení o kus vedle, mi je jasné, že má látka dost. Manžel mi říkal: " Ježíši, tak si něco kup, ne?! Vezmi si peníze, objednej si, co potřebuješ a nehleď furt na to kolik to stojí.". Jak já ho miluju! :-)
       
No, prozatím se neumím dívat na nákupy oblečení jinak než prakticky, takže když měli nedávno těhotenské oblečení v Lídlu, vyrazila jsem tam. Bříško mám velké už od začátku a já najedou neměla ani tepláky. Jako tradičně byly koše probrané ale i tak jsem ukořistila dvě trička, troje tepláky. Nechci smrdět (ta představa mě děsí) nebo být furt ušmouraná, tak holt potřebuju mít co točit. Není to haute couture, ale doma mi to stačí. S kalhotami mě zachránila kamarádka. Po prvním trimestru bříško roste raketově, takže už ani džíny nešlo použít. Věnovala mi ty své těhotenské z Bonprixu. Jsou mi trochu volné, takže je tam naštěstí ještě prostor.
V běžných obchodech s oblečením si u nás prostě nevyberu. S nákupy přes internet jsem opatrná. Nerada podstupuji koloběh výměny velikosti oblečení. Vzhledem k tomu, že se má velikost pořád mění dolů a nahoru, je i pro mě těžké bez zkoušení odhadnout, co mi sedne.
Ovšem nic jiného mi občas nezbývá. Uchýlila jsem se tedy na doporučení kamarádky k nákupům na Tchibu a od té doby si ten obchod zamilovala. Nedávno u nás v obchoďáku i otevřeli krám, takže občas něco seženu tam nebo není problém se s nimi domluvit. Teprve nedávno jsem po pár letech poprvé zaregistrovala, že mají těhotenskou módu. Hurá! To jsem potřebovala. Měla jsem strach, že oblečení bude fest a nebude vůle na další růst bříška a možné přibírání a hlavně otoky ( ty mě nikdy neminou). Neměli větší velikost. Buď u daného produktu nebyla nebo byla stále nedostupná. Riskla jsem koupi aktuální velikosti a uf. Je tam místo. Bezva, chvíli bude v čem chodit. U článku jsou obrázky oblečení, co jsem si nedávno koupila.

Do čeho se ovšem investovat vyplatí, je kvalitní těhotenská/kojící podprsenka. Ten kolotoč, co prsa zažívají si zaslouží dobrou péči. Nejde jen o prsa, ale taky o vaše záda a zdraví. Vyzkoušela jsem běžné podprsenky v obchodech s oblečením. Trpěla jsem. V něčem víc, v něčem méně, ale časem ve všem. Nakonec jsem se dostala k podprsenkám Hotmilk. Je to britský výrobek, který vymýšlel někdo s mozkem a znalostí potřeb těhotných a kojících matek. Všechno pěkně drží jak a kde má, nic neřeže a netlačí. Protože jsem se nedostala do Prahy, zkusila jsem podprsenku objednat přes internet v spravnapodprsenka.cz. První pokus nedopadl dobře, ale stála mi za výměnu a v obchodě byli velice ochotní a pomohli mi i na dálku najít pro mě tu správnou velikost. Je vidět, že si velice zakládají na tom, aby klientce vybrali správné a skvěle padnoucí prádlo. Poslala jsem paní i foto kde a jak co sedí a co ne a další velikost, co mi doporučila, sedla perfektně. Chvíli jsem podprsenku Hotmilk nosila a nakonec si koupila ještě dvě. Jasně, že žádné oblečení není trvalé a časem se všechno onosí, takže i tyto podprsenky. Ta první už by si asi výměnu zasloužila, ale já naštěstí v tomhle vím, kam sáhnout. Nenapadlo by mě, že seženu kojící podprsenku, ve které můžu vypdat hezky a cítit se sexy! Manžel je taky spokojen. :-)

Tady jedna domácí fotka s roustoucím břichem.

Jsme v něčem dost povrchní svět. Když nevypadáte na pohled dobře, jsou k vám lidi strozí, nepříjemní ba někdy i hrubí. Když se valím ve své obyčejne michelinské pánské zimní bundě z Tesca, protože do jiné nevejdu, je vidět, jak na mě koukají stylem: "Hele valí se další tlusťoška.". Když ukážu bříško, jsou najednou někteří shovívaví.

Nebudu ta sexy úžasná těhule, co se bude chlubit na internetu bohovskými outfity, ale já jsem momentálně šťastná, že mám v čem chodit a tolik lidi kolem neděsím. Stále je pro mě důležitější pohoda doma než nalakované nehty. Nicméně se těším na jaro a léto, kdy budu moct nosit šaty.

Přeji hezký den!