DeŠiMa, trochu i gravinest - proměna z ženy "přírodní" v ženu "modení"

Nekonečný příběh s holením

Holíte se? Jak často a kde? Zdá se vám to příliš úchylný a intimní dotaz? To možná je. Přitom pro mnohé to je dnes nezbytná součást denního režimu.


Přiznám se, že co jsem na mateřské, tak už ne tolik toho mého. Můj přístup k ochlupení těla je nijaký. Beru jej jako součást lidského těla, která má, měla své opodstatnění. Z tohoto úhlu pohledu jsem trochu ovlivněná "medicínsky". Na druhou stranu jsem civilizací zpracovaná tak, že mi přijde normální a zřejmé, že některá místa dnes raději bez ochlupení ponecháme.

Co mi vadí a co si opravdu holím pravidelně a co nepřekoná ani mé různé pokusy v návratu k přírodě, je podpaží. Jednak mi je ten pocit nepříjemný a taky mě děsí představa zápachu. Vzpomenu-li si na horké léto, tlačenice davu lidí, např. v MHD, je vám asi jasné proč. Rozebírat to více nebudu, neboť slabým povahám a mě (těhotenská hyperosmie se u mě vztahuje i na představivost) by se mohlo udělat nevolno.


Jinak je to nyní pro mě opruz. Dřív jsem holení neřešila, udělala, co bylo třeba a šla dál. Obdivuju všechny přírodní typy, co se nad holení dokážou povznést. Na jednu stranu mi není příjemné někde odhalovat neoholené dolní končetiny, na druhou mě stojí hodně energie se večer donutit k akci ve sprše pravidelně, takže porost jsem schopná neřešit i několik dní (i týdnů??? občas se neorientuju). Má to co dělat s apatií matky na rodičovské, dlouho doma s malými dětmi. Těm je to fuk a mě může v podstatě v teplákách taky. Samozřejmě k lékaři nebo jinam, kde se člověk bude nějak veřejně exponovat si nedovolím jít jinak, než velí již řadu desetiletí módní a kosmetický průmysl a i většina společnosti. To se můžu ve sprše ztrhnout.

Tak tohle bych chtěla někdy vyzkoušet. :-)

Vtipnou kapitolou holení je těhotenství. S rostoucím bříškem je čím dál tím víc náročnější najíst bezpečný a možný způsob, jak se na dolní končetiny vrhnout a neukroutit u toho sebe nebo miminko. Kdo má gymnastickou nebo jinou podobnou pohybovou průpravu si asi může pískat. O holení klína ani nemluvě. Vzpomněla jsem si na scénu ze Simpsonů, kdy Homer na váze prohlásí:"Ahoj nohy, uvidíme se na jaře.". Tak nějak to bylo před pár týdny se mnou. Za horizontem to je země nikoho. Nicméně i tak se snažím překonat.

Ani klín mi není vždy příjemné nechat jen přírodně. Zejména přijde-li na gynekologickou prohlídku (ani partnersky). Nepřijatelná byla pro mě představa, že minimálně před porodem, by mě musel dole někdo oholit, takže už jen z tohoto důvodu jsem od prvního těhotenství trénovala i tuto disciplínu. Přípravu si prostě budu vždycky dělat raději sama. Holení na slepo je risk, takže doporučuju dobrou a bezpečnou žiletku. Zrcátko jaksi nepřipadá v úvahu. Stejně se zamlží. I kdybych jej zvládla udržet koukatelné častým oplachováním, je mi to na nic. Bez brýlí stejně tak daleko neuvidím. Ty se zamlží vždycky. Nedivím se, že si téma holení různých partií těla oblíbili filmaři parodií a stupidních komedií. Ten tanec v koupelně občas musí být k popukání.


No, cítím se teď trochu lehčí a víc nahá. Zítra mě čeká kontrola u doktora. Já doufám, že z těch zamlžených oken v bytě nebude plíseň. Je to tu trochu jako v reklamě na Savo.

Brou noc!