Jak přibíráme? - Kalorie - část I - překlad

How Do We Gain Weight? – Calories Part I 

Překlad prvního článku Dr. Jasona Funga na téma Kalorií. 

 Jak přibíráme? - Kalorie Část I

To je ta nejdůležitější otázka kolem obezity. Není možné adekvátně léčit jakoukoli nemoc, pokud neznáme její příčinu (etiologii). Například pokud víte, že příčinou infekce jsou bakterie, můžete cílit léčbu přímo na ně. To kdysi vedlo k mytí rukou místo používání pijavic. Takže jak přibíráme – více věděcky - jaká je etiologie (příčina) obezity? To je otázka, kterou bychom si měli klást.

Málokdo se ptá, protože si myslíme, že známe odpověď. Říkáme, že to jsou přeci přijaté kalorie versus vydané kalorie. Moc jíme, málo cvičíme. Tyto pravdy jsou pro nás tak zcela zřejmé, že ani na vteřinu nepochybujeme o jejich pravdivosti. Myslíme si, že je osobním rozhodnutím, že moc jíme a málo cvičíme. My jsme ti, kdo rozhodují, co si vložíme do úst a jsme tak zodpovědní za to, co jíme. My jsme mohli sníst brokolici místo pytlíku brambůrků. My jsme mohli běhat déle místo sledování televize. Jinými slovy je obezita osobní selhání – příčina obezity je v jednotlivci. Jezení příliš či hýbání se málo jsou individuálními selháními – vlastně 2 ze 7 smrtelných hříchů. Zeptáme-li se „expertů“ do jednoho souhlasí, že klíčem k hubnutí je méně jíst a víc se hýbat.

Ovšem co je divné – pokud se všichni shodneme, že léčbu obezity známe – a utrácíme milióny za vzdělávání a programy – proč stále tloustneme? Jinými slovy, proč tahle „léčba“ tak smrdí?

Odstupme. Tím vším chápeme obezitu takto:

Říkám tomu hypotéza Primární redukce kalorií (Caloric Reduction as Primary CraP). To znamená, že primárním faktorem vzniku obezity jsou kalorie (a ne jediným) a že hlavní léčbou je redukování kalorií. Navíc důvod proč moc jíme není hormonální, není hlad, ale osobní volba. Také to lze zvát modelem „Kalorie přijaté, kalorie vydané“ („Calories in, calories out“ model – CICO) a je často znázorňován jako váhy. Nespálené kalorie cvičením se uloží jako tuk.

Je to nerovnováha kalorií, která časem vede k nahromadění tuku. Často se to označuje jako První zákon termodynamiky – uvnitř systému se energie nemůže ztratit ani získat během libovolné změny (celková energie systému a jeho okolí zůstává konstantní). Zní to vědecky, ale na lidskou biologii to aplikovat nelze. Lidské tělo není izolovaný systém. Enegie proudí dovnitř a ven neustále. Je to otevřený systém, takže termodynamiku nelze uplatnit žádným způsobem.

(Pzn. překladatelky: Zákony termodynamiky se používají k vysvětlení procesů biologických systémů, ale je fakt, že definice bývají postaveny na základě konstantních stavů, jakýchsi ideálních a rovnovážných stavů. Lidské tělo pracuje neustále, takže se v tomto dá dát doktoru Fungovi z pohledu našeho zájmu za pravdu.)

Lidé používají První zákon termodynamiky v diskuzích, aby vypadali chytře. Používají jej k tomu, aby jejich teorie obezity budila dojem, že má vědecký podklad. To dodává modelu „Kalorie přijaté, kalorie vydané“ na váženosti, kterou si nezaslouží.

Lidé se snaží říct, že je-li tuková hmota stabilní, potom musí být přijaté kalorie vybalancovány kaloriemi využitými tělem. Je předpokládáno, že energii těchto přijatých kalorií tělo využije hlavně cvičením. Ovšem to není pravda, protože si tělo může vybrat, jak přijatou energii vynaloží. Podívejme se na příklad.
Sníme-li energii o množství 2000 kalorií, může mít těchto 2000 kalorií různý metabolický osud. Jsou tyto kalorie spáleny jako teplo (Resting Enegy Expenditure – Klidový energetický výdej), využity ke stavbě nového proteinu/kosti/svalu, využity ke cvičení/ fyzické námaze nebo uloženy jako tuk? Nevadí nám, je-li energie spálena jako teplo, ale VADÍ nám je-li uložena jako „špeky“.
Navíc „Kalorie vydané“ nejsou tak stabilní, jak si myslíme. Výdej může nastoupat u někoho ke 3000 kalorií/den nebo se snížit ke 1200 kaloriím/den u jiného. Může se to měnit také v závislosti na tom, co jíme. Najednou to není tak jednoduché.
Vzhledem k tomuto pohledu na obezitu můžeme uvažovat nad ukládáním tuků takto:
Ukládání tuků = Přijaté kalorie – Vydané kalorie
Uvažujete-li touto cestou, vypadá to, že ukládání tuků je určováno kaloriemi. Bereme-li „Kalorie vydané“ jako fixní a nikdy se neměnící, znamená to pak že „Tloustneme protože moc jíme“. Nyní předpokládejme, že -„kalorie vydané“ jsou fixní- je chybné. Ještě na moment to zjednodušíme. Můžeme rovnici přeuspořádat takto:
Kalorie přijaté = Ukládání tuků + Kalorie vydané
Bereme-li „Vydané kalorie“ jako fixní a nikdy se neměnící (chybné), vyplývá z toho, že „Kalorie přijaté“ závisí na ukládání tuků. To znamená, že množství které sníme, je určené tím, jsme-li v řežimu „Ukládání tuku“. To nás vede ke správnému položení si otázky – Co způsobuje, že jsme v režimu ukládání tuku? Jinými slovy „ Jíme příliš, protože tloustneme“. To si žádá řádnou otázku „Proč tloustneme?“ nebo „Jaká je etiologie(příčina) obezity?“ - hlavní otázka tohoto blogu (blog Dr. Jasona Funga Intensive Dietary Management) a základní příčina obezity, diabetu (cukrovky), onemocnění srdce, rakoviny a většiny označovaných jako civilizační choroby.
Obě rovnice jsou rovnocenně pravdivé a neporušují „První zákon termodynamiky“, ale závěry jsou zcela jiné. Který z těchto výkladů je pravdivý?



Článek jsem nepřeložila doslovně. Smysl zůstal zachován, jen jsem jej malinko o pár vět zestručnila. Originál si můžete přečíst zde.


Copyright Dr. Jason Fung pro Intensive Dietary Management . Citování nebo přejímání textů je možné pouze se souhlasem autora.