Rekonvalescenční deníček 5
Uteklo to jako voda a já mám dva měsíce od operace. Už nepotřebuji berle, nicméně chůze je stále nejistá. Pomalu, v klidu a po rovince to zvládám i bez kulhání, ale jakmile musím přidat, je to dost znát.
Chůze do schodů a ze schodů zatím stále provádím stylem "krok přísun". Na střídání si budu muset počkat až u rehabilitace. Zábradlí je můj velký kamarád.
Stále trénuji ty stejné cviky. Chvíli jsem necvičila nic jiného. Byla jsem trochu nastydlá. Teď jsem se potýkala s otokem kolene (Hrozila mi punkce. Brrr. Naštěstí se to za pár dní klidu vstřebalo samo.) a nejhorší je stále trvající "hexenšus".
Začala jsem tedy opět s jógou. Cviky na dýchání a uvolnění zad. Mám na to docela hezkou knihu plnou obrázků. Cviky jsou ze sekce přípravy na početí a první trimestr těhotenství. No co. Je to alespoň nenáročné, uvolní to záda a nezatěžuje koleno. Správné dýchání je základ. Už po třech dnech jsem pozorovala zpevnění břišního svalstva a lepší držení těla. Fyzioterapeutka mi v únoru říkala, že když se člověk zaměří na správné dýchání v polohách, co mi ukazovala, nemusí už pak dělat crunches, pokud nechce. Tady je odkaz na podobnou sérii cviků, které se mnou prováděla - cviky zde. Má to něco do sebe. Je to dobrá alternativa, když nechci nebo nemůžu cvičit Jillian M. nebo Boba H. a podobné.
Potřebovala bych si ještě někde vypůjčit rotoped, tak uvidím, jestli se někomu známému na něj doma práší.
Doufám, že zítra bude čas nejen na jógu, ale i na pilates. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, pište slušně a konstruktivně. Děkuji.