Jóga a kolo
Jak vypadají mé další pokusy dostat se do formy? No, snažím se, ale je to boj... :-)Před už snad více než dvěma měsíci ( ty v..., ten čas tak letí!) jsem cvičila 30 days of yoga with Adriene Mishler. Stihla jsem odcvičit polovinu, než jsem onemocněla, musela nás na dva měsíce přestěhovat na Moravu k rodičům, kde už jsem se k tomu nedostala (tedy jen 2x). Z nějakých prapodivných důvodů je pro mě nemožné si to tady někde v klidu zacvičit. Nejde o čtvereční metry (máme malý třípokojový panelákový byt a rodiče starý obří barák s 300 m2 obytné plochy). Spíš jde celou konstelaci kolem cvičení, kterou potřebuji na určité věci mít. No nic, zkusím zase cvičit doma. Jógu si v posledních letech oťukávám a z toho, co jsem vyzkoušela, mi tento program zatím sedí nejlíp. Krásně jsem se u toho zklidnila. Pomohlo mi to se zase rozcvičit a slušně rozpohybovat. Nebolelo mě tolik celé tělo. To zní fajn, ne? Bude víc, až zase budu cvičit.
Tady vjíždím na úsek po nové a naprosto skvělé cyklostezce co vede z Nového Jičína do Hostašovic. |
Na druhou stranu nemusím tesknit. Beskydy jsou nádherné, takže proč bych se válela na podložce doma, když mě to teď tak táhne ven? Holt se člověk přizpůsobí možnostem a aktuálním náladám. "Potřebuji na vzduch!", hlásí mé tělo a já poslouchám. Díky mamce, která mi obě děti v klidu pohlídá si můžu dovolit ten luxus a vyrazit si na kolo (proto ta jóga doma, kde na kolo sama můžu zapomenout). Sama a v klidu si tak pročistím hlavu. To je lepší než psychoterapie. V překrásné přírodě podbeskydí a tentokrát mě ani nerozhází hnusné počasí. Dřív bych se na něj vymlouvala a teď si umím užít jízdu i v kose a dešti. Po pár prvních bloumacích jízdách jsem objevila trasu, která mi vyhovuje. Je to okruh, co má přes 17 km. Baví mě sledovat, jak si na té trase zlepšuji kondici (čas dojezdu, použité přehozy, vyšlapané kopce, větší rychlost...). Napřed jsem domů k našim dofuňela asi za 100 minut. Teď to dám pod hodinu, když si máknu a jen s jedním zastavením (pít se musí). Většinou si ale vyhradím něco přes hodinu, protože se kochám. Stezkou, lesem, kopci, poli, výhledem, vzduchem, loukou plnou květin, ptáky v oblacích...No paráda. Mám jedno místo, kde vždy zastavím na napití, vytáhnu ipod a poslechnu si jednu či dvě písničky, co mě povzbudí ještě víc. Vracím se v tak napumpované náladě, že kdo mě zná, bude si myslet, že jsem sjetá. :-) Nedostanu se na kolo každý den, ale našim jsem na kolech za měsíc polechtala tachometr slušně. Chystám se vzít si sebou jednou foťák a nafotit si trasu a všechno, co mi přijde tak kouzelné. Snad se udělá líp a bude sluníčko, aby mělo smysl jej sebou brát. Fotky bych sem na blog pak hned dala, ať se můžete taky kochat. Alespoň opticky i když ty zvuky a vůně k tomu budou chybět. Už se těším na další jízdu.
Geniální nápad, udělat ze zničené, prodělečné, staré tratě cyklstezku! |
Hezký večer všem!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosím, pište slušně a konstruktivně. Děkuji.